Obavy jsou zbytečné

Když tedy máte srovnání, jsou lepší dřevostavby v Americe, nebo u nás?

Především je třeba vědět, že dřevostavba vydrž víc, než si lidé myslí. My jsme bydleli v Minnesotě a tam je v zimě běžně mínus třicet, a když se mluví o zimě, tak je ještě o deset stupňů méně. Stejně jako v Evropě tam prší, je vlhko i velké horko. Tedy vstupní parametry jsou obdobné pro domy na Starém kontinentu jako na Novém.
Rozumně a dobře postavená dřevostavba, s kvalitní izolací, se logicky i dobře chová. Rozhodně náš dům ve Státech netrpěl přehříváním ani zimou. Náš český dům je postaven mnohem lepší technologií, než jsou stavěné běžné domy v Americe. V tomto ohledu Evropa Ameru předehnala. Standardní americká dřevostavba je proti našemu domu slabý odvar. Neříkáme, že všichni, kdo tady staví ze dřeva, to dělají dobře, ale v principu je na tom Česko lépe.

Co jste sledovali při výběru dodavatelské firmy?

Pro maximální srovnání jsme šli nejprve na veletrh FOR ARCH a obešli několik firem pro první nástřel, abychom se seznámili s trhem. Hodně dlouho jsme vybírali. Sledovali jsme, jaké používá firma technologie, jaké postupy, zajímala nás i skladba stěny. Následně jsme využili Dne dřevostaveb, kdy si můžete prohlédnout postavené domy, a jedním z nich byl i vzorový dům finálně vybraného dodavatele. To nás trochu inspirovalo, ale i tak jsme následně absolvovali pár obdobných jednání s několika dalšími stavebními firmami, až se výběr zúžil na dvě. Atrium sice nemělo tak lákavé webové stránky jako druhá firma, ale působili zkušeně, protože za sebou měli hodně staveb. Chtěli jsme, aby se jednotlivé segmenty domu vyráběly v hale a ne aby to za větru a deště stloukali kladívkem na staveništi. Proto jsme se do jejich výrobního závodu jeli podívat, a i to nakonec přispělo k rozhodnutí, že je to ta správná firma pro náš budoucí dům.

Měli jste vlastní představu, jak bude dům dispozičně řešený?

Ladislav: Nejprve jsme chtěli bungalov. Hlavním „architektem“ byla manželka, která dům nakreslila na milimetrový papír, a s tím jsme oslovili firmy, zda by nám něco takového dokázaly postavit.

Renata: Jenže pak šel manžel na návštěvu k sousedům, kteří mají patrový dům, aby zjistil, jaký je výhled z patra. Vrátil se nadšený. Napadlo mě, že by ho potěšilo postavit něco jako „rozhlednu“. To ale stavbu „trochu“ prodražilo. Zvolili jsme kompromis. Část plochy domu vytáhli do patra, kde vznikl kromě prostorné ložnice, šatny, menší koupelny i otevřený relaxační prostor s knihovnou a vyhlídkou. A nelitujeme tohoto, protože máme pocit, že kdyby byl dům přízemní, připravili bychom se o vyhlídku na vzdálené vrchy.

Řešili jste někdy atypické prvky?

Původně jsme plánovali střechy na bočních křídlech domu ploché. Uvažovali jsme o zelené střeše. Ale ekonomicky i prakticky vycházela lépe střecha šikmá. Tedy jsme volili tu, ale zároveň jsme nechtěli, aby dům vypadal jako mrtvý pták. Dodavatel stavby přišel s návrhem udělat atiky, které šikmé střechy zakryjí. Při pohledu z ulice tady máte dojem, že dům má opravdu všechny střechy ploché. Boční šikmé střechy jsou vidět jen z balkonku v horním patře.

Kolik lidí na stavbě pracovalo a jak dlouho jste stavěli?

Pět měsíců od prvního kopnutí do země po převzetí domu jako kompletně hotového. Mohlo to být tak o měsíc dříve, ale přes Vánoce se nestavělo. Někdy až čtyři party koordinoval stavbyvedoucí, který s námi hodně komunikoval.

Vyskytl se nějaký problém při výstavbě?

V říjnu přijely čtyři náklaďáky s panely a jeřáb. První dva dny stavěli za sucha. Postavili přízemí a patro s kusem střechy, prakticky hrubou stavbu. Pak začalo pršet, i když byla střecha zakrytá plachtou, vítr přece jen trochu vody do stěn natlačil. Byli jsme z toho hodně nervózní a pozvali jsem si nezávislého experta na posouzení. Když zjistil, že konstrukce je difuzně otevřená, rozptýlil naše obavy s tím, že nevidí problém, protože stěny budou za pár dní suché. A byly.

Neměli jste chuť přiznat dřevo pohledově?

Nám šlo o technickou stránku věci, o konstrukci a rychlou výstavbu. Nechtěli jsme dřevo vystavovat, ale bylo pro nás prostředkem k tomu, co se nám líbí konstrukčně. Na fasádu čelní stěny jsme raději volili umělý kámen.

Máte centralizované ovládání funkcí v domě, myslím větrání, topení, stínění…?

Renata: My na ty technologie moc nejsme, hlavně aby byl dům konstrukčně a funkčně dobře postavený, což se povedlo. Nechtěli jsme žádné centrální ovládání domu. Větrání máme přirozené okny.

Ladislav: Stačí, že řídící jednotku má topení. Lze ovládat horní a spodní patro nezávisle, a pak v každé místnosti můžeme teplotu regulovat. Nahoře jsou nízkoteplotní teplovodní radiátory na stěnách, v přízemí je podlahové vodní topení. Velkou výhodou byla přípojka plynu u hrany pozemku. Máme tak plynový kondenzační kotel, jehož potenciál ani nevyužijeme. Máme totiž rádi teplotu jen kolem dvaceti stupňů, a když si chceme třeba zatopit v krbu, musíme topení předem stáhnout. Kdyby se někdy v budoucnu musel kotel vyměnit za tepelné čerpadlo, je všechno související bez problémů kompatibilní. Systém topení je jinak celkem sofistikovaný a mě trochu irituje, že do programu nevidím. Jako vědce mě vždycky zajímá, jak věci fungují.

Můžete prozradit, jak vychází dům s plynem na provoz?

Ročně dáme za plyn zhruba 13 500 Kč, a z toho samotné topení v zimě je necelých 10 000 Kč. Elektřina vychází na asi 13 000 Kč, ale v tom je i vytápění a provoz bazénu. To se nám zdá u tak velkého domu přijatelné.

Kolik hvězdiček z pěti byste teď po dvou letech bydlení vybrané firmě dali?

Pět samozřejmě. Kromě toho, že nám postavili dům kvalitně a rychle a dobře se nám v něm bydlí, zpětně musíme zmínit, že se nám líbil i jejich systém, jak zefektivnit projektovou přípravu. Je totiž mnohem snazší i časově efektivnější zajít do jejich reprezentačních prostor, kde si všechno včetně zařizovacích předmětů vyberete. Nemusíte prohlížet desítky webovek, objíždět půl republiky. Za jeden den se vyberete dveře, okna, kliky, žaluzie, střešní krytinu, sanitu…. Navíc zástupci společnosti vysvětlí výhody a eventuální nevýhody všech produktů. Současná nabídka je velice široká a laik se těžko orientuje. Kdybychom se měli rozhodovat znovu, nic bychom neměnili.

Připravila Dana Janoušková, foto Martin Zeman
článek vyšel v časopise DŘEVO&stavby 4/2018