Malý velký dům. Malý rozlohou, velký duchem. Pojme rodinné oslavy o pětadvaceti lidech, je letní oázou pro únik z města, v zimě poskytuje hřejivé hnízdo, v létě chladivý úkryt. Prostě slouží. Stačí smíchat ingredience: jednoduchý koncept, kvalitní a rychle smontovanou přesnou konstrukci zkušené pečlivé investory, dobrého architekta, lokalitu s příběhem a špetkou lásky k životu.
Původně tu bývala chata, kam jsem jezdívala už jako dítě. Koupila ji tenkrát babička. Z chatové oblasti jsou dnes ze dvou třetin rodinné domy. Přístup obce je v tomto ohledu skvělý. Nechtějí parcelovat další pole, tak povolují toto řešení – chaty nahradit nebo rekonstruovat pro celoroční obývání. Pozemek vedle navíc vlastní teta, takže mezi sebou nemáme ani plot. Je to takové rodinná základna.
Měsíční náklady za elektřinu včetně vytápění činí 1 800 Kč.
Chata 2.0
Již pár let zpátky jsme s manželem začali plánovat bydlení na důchod. Nespěchali jsme a postupně se tím asi čtyři roky zabývali. Věděli jsme docela dost přesně, co chceme. Chata fungovala jako letní dovolenkové útočiště mým rodičům, a protože jsme je o letní odpočinek nechtěli připravit (v novém domě mají svůj pokoj), naším záměrem bylo stavět přes zimu. A tak se i stalo. Prvního září jsme zbourali chatu a v březnu jsme dostali klíče od domu a mohli se nastěhovat.
Zkušenosti základním pilířem
Důvody pro dřevostavbu byly dva – rychlá výstavba a celkové vlastnosti, které nás prostě nadchly. Tloušťka stěny 29 cm nám při našich zastavěných 120 metrech čtverečních ušetřila deset metrů, v podstatě další místnost. Panelové montovaná dřevostavba nás zase zlákala tam, že je připravena v suchu a teple, bez rizika vniknutí vlhkosti během realizace. Věděli jsme, že na to je dřevěná konstrukce náchylná.
Dodavatele jsme vybírali velmi jednoznačně podle mnoha dobrých referencí a historie. Věděli jsme, že z typových domů si nevybereme, a pro návrh jsme si chtěli najít architekta, což se nakonec povedlo na jednom z veletrhů.
Přízemní dům byl jasný. Odjakživa jsme věděli, že stavíme na důchod a je třeba bezbariérový objekt. Před 12 lety jsme rekonstruovali byt a pak v něm osm let bydleli. Po těchto zkušenostech již člověk ví, co funguje a co ne. Přáli jsme si hlavně velký obytný prostor. Když se totiž sejde celá naše rodina, je nás tu před dvacet.
Důležitá byla také terasa – v létě úžasná věc, která zvětší obývák pomalu do celé zahrady.
Sladěný organismus
Dům funguje skvěle. Je dobře orientovaný. Velká okna jsou na jih, a když v zimě zasvítí sluníčko, okamžitě zvyšuje teplotu uvnitř. V létě, nebo kdykoli je potřeba, jsou okna krytá dřevěnými posuvnými panely, a uvnitř je příjemně. Svoji úlohu zde má také pergola, která časem zaroste i shora. Před deštěm kryje pergolu i terasu deska s makrolonu.
Předměte velkých diskuzí byla vzduchotechnika. Nakonec ale zvítězila jednoduchost a dům s miminem technologií. Hlídáme si pouze pravidelné intenzivní větrání i během zimy.
Minimalismus i v technologii
V celém objektu je teplovodní podlahové vytápění a na podlaze praktické a měkké marmoleum. Moc rádi topíme dřevem, kterého máme dostatek, takže krbová kamna jsou přes zimu pořád v provozu.
Celý objekt vytopíme velmi rychle. Když potřebujeme po návratu z dovolené zatopit, zavřeme dveře mezi obývacím pokojem a částí s ložnicemi a po zažehnutí ohně v kamnech je do hodiny teplo.
Kontrolujeme v domě také vlhkost pomocí vlhkoměru. Pohybuje se ve zdravé zóně mezi 40 a 60 procenty. Snad jen v ložnici jsme občas zaznamenali vyšší, protože spíme při nižší teplotě a téměř zde netopíme.
Nejlepší terapií a benefitem je pro nás zahrada. Venku trávíme mnoho času. Musíme říct, že celkově je to perfektní a dům funguje tak, jak jsme si plánovali. Největší radostí je, že se tu líbí vnoučatům, která se sem těší. Rodina se na toto místo prostě ráda vrací. A to je krásný pocit.
Článek vyšel v časopisem DŘEVO&stavby 5/2017, připravila Lucie Němcová, foto Martin Zeman